Firmy jako Intel i MC Saatchi naly nov zpsob, jak vydlat miliony dolar. Pomhaj autokratickm reimm v arabskch zemch vylepovat jejich obraz na Zpad a sledovat opozici, tvrd Ala’a Shehabiov, bahrajnsk aktivistka ijc nyn v Londn.
“Jen u bahrajnsk vldy mme zdokumentovno, e takhle zaplatila zpadnm PR firmm padest milion dolar. Spe to bude dvojnsobek, o mnoha smlouvch toti nevme,” uvd Shehabiov. Zejmna po takzvanm arabskm jaru, vln demokratickch revoluc v roce 2011, zaaly masivn utrcet za zpadn PR i dal reimy a monarchie v Perskm zlivu. Teba Katar i Spojen arabsk emirty.
Rozmohlo se i elektronick sledovn opozice. Umouj ho napklad technologie firmy Gamma International nebo vrobce antivir McAfee patc americkmu Intelu.
“Na kadm rohu jsou kamery, sleduje se, co kdo dv na internet a co si stahuje, kontroluj se e-maily,” tvrd Shehabiov. Firmy podle n vd, k emu je jejich software pouvn. Plyne to teba z dokument o zkaznick podpoe – software od firmy Gama sledoval potae 77 opozinch aktivist a vyuval i jejich kamery a mikrofony.
Podle Shehabiov panuje v Bahrajnu urit druh apartheidu, kter je zamen proti vtinovm muslimskm itm – vldnouc rodina toti vyznv sunnitskou vtev islmu – a zejmna proti prodemokratickm aktivistm.
“V obance sice nen napsno, kdo je jakho vyznn a jak se stav k reimu, ale v tak mal zemi, jako je Bahrajn, se to snadno pozn podle pjmen a msta, odkud pochzte,” uvd Shehabiov. Bahrajn zrove jako jedna z prvnch zem na svt, jet ped Evropou, zavedl “chytr” elektronick prkazy totonosti. A tak elektronizoval vldn databze. “Z prkazu je pak snadn zjistit, kdo jsou vai rodie, zamstnavatel a kde mte bankovn konta,” dodv aktivistka.
Vlda opozinky nejen sleduje, vyhazuje z prce, ale tak zatk a pak mu, tvrd Shehabiov. Reim se sna umlet jejich hlas a brn vstupu do zem nezvislm novinm. I kdy to popr a tvrd, e v zemi byla ustavena komise, kter m dbt na dodrovn lidskch prv. “Vidla jsem stopy muen na svm manelovi a lenech rodiny. Posledn ppad jsme zaznamenali ped pr tdny a lo o jeden z nejt잚ch,” k a ukazuje fotografii mrtvoly se stopami po muen, kterou j na mobil poslali spolupracovnci z Bahrajnu.
Dojem, e se Bahrajn zmnil, pomhaj na Zpad podle Shehabiov vytvoit tamn PR firmy jako napklad americk Qorvis Communications i britsk MC Saatchi. A tak to, e itsk opozice v Bahrajnu je podporovna protizpadnm rnskm reimem a jsou v n radikln islamist.
Nen na tom nco pravdy? “Nepotebujeme podporu z rnu. Nae hnut je mrumilovn. Pokud by tu byli tito radiklov, protesty by byly nsilnj,” k. Pi nepokojch v roce 2011 zemeli ti policist a destky demonstrant. Vlda dokonce zamstnv policisty ze zahrani, kterm pak udluje obanstv, vysvtluje Shehabiov. Navc “je pli zaneprzdnna pronsledovnm prodemokratickch aktivist” a nechv v zemi psobit sunnitsk extremisty vetn pznivc teroristick organizace Islmsk stt (IS).
Extremismem jsou ovlivnny i bahrajnsk bezpenostn sly a politici, tvrd. A to pesto, e Bahrajn poslal sv letadla bombardovat zkladny IS. Jet v ervnu toti bahrajnsk ministryn informac Samra Raabov zveejovala na Twitteru zprvy o postupu bojovnk Islmskho sttu a psala, e jde o “revoluci proti nespravedlnosti a utlaovn v Irku”.
Podle Shehabiov je to podobn, jako kdy dikttor Bar Asad v Srii nepmo podpoil islamisty, aby mu pomohli zniit umrnn povstalce. “Je to problm autoritativn vldy, je je zaloena i na nboenskm rozdlen. Pouvaj Islmsk stt proti nm, ale vytvej monstrum, kter je me zniit,” mn Shehabiov.
Ala’a Shehabiov (34)
Komenttorka a aktivistka z Bahrajnu. Zaloila organizaci Bahrain Watch, je sleduje aktivity PR a IT firem, kter pomhaj tamnmu reimu vylepit jeho obraz na veejnosti a sledovat opozici. Shehabiov nyn ije v Londn. V Praze byla na konferenci podan organizac lovk v tsni.
Bahrajn
Mal ostrovn stt v Perskm zlivu u pobe Sadsk Arbie je povaovn za strategickho spojence Zpadu a dleitou vojenskou zkladnu. Zemi vldne autokraticky sunnitsk rodina al-Chalf, ale vtina oban jsou it. Vlda tvrd zasahuje proti opozici.
Podadn lid. Vlda z ns udlala obany druh kategorie i kvli modern technice, k aktivistka.
Foto: 4x HN – Libor Fojtk
Podadn lid. Vlda z ns udlala obany druh kategorie i kvli modern technice, k aktivistka.
Podadn lid. Vlda z ns udlala obany druh kategorie i kvli modern technice, k aktivistka.
Podadn lid. Vlda z ns udlala obany druh kategorie i kvli modern technice, k aktivistka.