Terem leteckch der byla zejmna velitelstv, vcvikov tbory, sklady a zsobovac a obrnn vozidla. Mnoho cl bylo pokozeno i znieno, uvedlo ve svm prohlen velitelstv ozbrojench sil USA pro Blzk vchod, Persk zliv a severn Afriku (CENTCOM). Clem tok bylo naruit “bezprostedn hrozc tok” proti americkm a zpadnm zjmm, kter plnovali “veterni al-Kidy”, dodalo velitelstv.
Islamist hroz odvetou
Pro toky Amerian vyuili sv vlen lod v mezinrodnch vodch v Rudm moi a v Perskm zlivu. “Vechny letouny nsledn bezpen opustily oblast toku,” doplnilo americk velitelstv. Islamist z hnut Islmsk stt se ji nechali slyet, e na Ameriany veden toky odpov, citovala je agentura Reuters.
Americk letouny startuj k nletm na pozice islamist v Srii:
Jak hned zpotku potvrdil mluv Pentagonu John Kirby, Amerian provedli akci proti “teroristm z ISIL v Srii s vyuitm kombinace sthacch letoun, bombardr a zench stel Tomahawk.”. ISIL je zkratkou pro pvodn nzev radiklnho uskupen, kter znl Islmsk stt v Irku a Levant. Rozhodnut zatoit podle Kirbyho padlo v pondl.
toky se tkaj zejmna syrsk oblasti Rakka, kter je batou extremistickho hnut. Podle exilov Syrsk organizace pro lidsk prva (OSDH), kter konflikt v zemi dlouhodob monitoruje, se ale terem staly i pozice dal extremistick skupiny, fronty An-Nusra, kter je napojena na al-Kidu.
Kreml protestuje
Rusk prezident Vladimir Putin podle Kremlu telefonicky hovoil s generlnm tajemnkem OSN Pan Ki-munem a opt zdraznil, e nlety proti zkladnm Islmskho sttu v Srii jsou bez souhlasu syrsk vldy neppustn.
Moskva je jednm z hlavnch spojenc reimu Bara Asada a rusk ministerstvo zahrani pedem varovalo, e americk nlety bez souhlasu Damaku by pedstavovaly akt agrese.
Agentura ITAR-TASS nicmn citovala z vyjden syrskho ministerstva zahrani, e Damaek byl o americk akci pedem informovn, a toprostednictvm Irkem doruenho dopisu od fa americk diplomacie Johna Kerryho.
V prohlen, kter citovala tak syrsk sttn televize, kabinet v Damaku rovn uvedl, e bude i sm pokraovat v tocch proti Islmskmu sttu. Zopakoval, e je pipraven podlet se na jakmkoli mezinrodnm sil, ve kterm jde o boj s terorismem.
Syrsk ministr zahrani Vald Mualim se ji v srpnu nechal slyet, e Damaek je pipraven spolupracovat s USA v boji proti islamistm. Na toto prohlen obratem zareagoval Berln, kter jakoukoli spoluprci odmtl. A francouzsk prezident Franois Hollande nsledn uvedl, e syrsk prezident Bar Asad neme bt partnerem Zpadu v boji proti terorismu, protoe je pr spojencem dihdist.
Odlin Srie
dery jsou soust vlky proti extremistm z IS, kterou ped skoro dvma tdny schvlil americk prezident Barack Obama. Radikln uskupen zabralo rozshl zem v Srii i v Irku, povradilo tisce lid a uzlo hlavy dvma americkm novinm.
USA a Francie ji dve zahjily clen nlety na pozice IS v Irku. Korespondentka stanice BBC ale poznamenala, e kampa v Srii se od der v Irku li. Zatmco irck vlda Washington k zsahu proti extremistm z IS vybdla, syrsk vlda tak neuinila.
Ozbrojenci z IS podle pondlnch zprv vyzvali stoupence, aby toili na obany USA, Francie a dalch stt, kter se boje proti radiklm astn (vce tte ZDE).