Česká republika si mírně pohoršila ve světovém žebříčku vnímání korupce ve veřejném sektoru, ve kterém je na 57. místě, zatímco loni byla na 54. příčce. Vyplývá to z každoročního hodnocení, které zveřejnila mezinárodní organizace Transparency International (TI). Stejné hodnocení jako ČR má Bahrajn, Chorvatsko a Namibie. Nejméně zkorumpované jsou jako loni Dánsko a Nový Zéland.
“Není divu, že umístění České republiky zejména v porovnání s ostatními evropskými zeměmi není příliš lichotivé. Je to dáno neschopností dotáhnout do konce klíčová protikorupční opatření,” uvedla Radka Pavlišová z české pobočky TI. Podle ní musí mít příští vláda v tomto směru jasně stanovené priority. “Hlavní pozornost musí být soustředěna na depolitizaci státní správy, na transparentní financování politických stran a na zákonné záruky nezávislého vyšetřování závažné korupce,” zdůraznila.
Transparency v indexu hodnotí země podle míry vnímané korupce za použití stobodové stupnice, ve které hodnota 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce. V tomto hodnocení má Česká republika 48 bodů, zatímco první Dánsko 91. Na druhém konci žebříčku 177 sledovaných zemí skončily jako loni Afghánistán, Severní Korea a Somálsko s osmi body.
Ve skupině 31 západoevropských států, kterou tvoří země EU spolu s Norskem, Švýcarskem a Islandem, je Česká republika na 25. příčce společně s Chorvatskem. Ze zemí Evropské unie je na tom hůř než Česká republika jen o příčku níž Slovensko (47 bodů), Itálie a Rumunsko (po 43 bodech), Bulharsko (41) a Řecko (40). Například Polsko má v indexu vnímání korupce 60 bodů a Maďarsko 54. Nad Českou republikou jsou v celkovém žebříčku mezi jinými Lesotho, Gruzie, Rwanda či Portoriko.
Aby se Česko příští rok v žebříčku nepropadlo níže, bude podle předsedy správní rady české pobočky TI Jana Spáčila nutné přijmout zákon o financování politických stran, nový zákon o státním zastupitelství a služební zákon. Jen tak se prý podaří zrušit “kolečko” mezi politickými stranami, které umožňují parazitovat na veřejných fondech a státní správě vlivným zájmovým skupinám, jež na oplátku financují politické strany.
Spáčil uvedl, že ostatní sledované státy se zlepšují, zatímco Česká republika stagnuje. Upozornil, že jediným přijatým protikorupčním opatřením z těch, která proklamovala bývalá vláda Petra Nečase (ODS), je zákon o veřejných zakázkách. “Ten je ale aktuálně opět modifikován, a prostor pro zneužívání veřejných zakázek se tak opět rozšíří,” prohlásil Spáčil.
TI sestavuje index od roku 1995. Česká republika se v něm poprvé objevila o rok později, kdy skončila na 25. místě z 54 zemí. Od té doby vnímání korupce v zemi rostlo a ČR se propadla na 52. až 56. místo ze 102 zemí. Pak se její pozice zlepšovala, nejlepší byla v letech 2007 a 2008, kdy mezi 180 státy světa figurovala na 41., respektive 45. místě. V dalších letech opět klesla do druhé padesátky – v roce 2009 bylo 52., v roce 2010 na 53. místě, roku 2011 na 57. místě a loni na 54. místě.
Loni se o celkové první místo dělily Dánsko, Nový Zéland a Finsko. Letos si Finsko o stupínek pohoršilo a je na třetím až čtvrtém místě se Švédskem. V první desítce jsou z mimoevropských zemí ještě Singapur, Austrálie a Kanada. Německo je na 12. místě, Británie na 14., Spojené státy na 19. a Francie na 22. Rusko se dělí s několika státy o 127. příčku s 28 body.
Žebříček je sestavován na základě názorů expertů a podnikatelů a také na základě průzkumů, v nichž respondenti hodnotí schopnost vládních institucí potlačovat a postihovat korupci, účinnost protikorupčních opatření, rozsah korupce v různých institucích a oblastech veřejné správy, míru transparentnosti fungování institucí, míru zneužívání veřejných funkcí a veřejných prostředků. Index tedy nemapuje celkovou zkorumpovanost jednotlivých národů, ale čistě jen vnímání administrativní a politické korupce ve sledovaných zemích.