Volby nemohly zmírnit napětí, které se v zemi od roku 2011 vyhrotilo mezi vládnoucími menšinovými sunnity a většinovými šíity. Opozice v čele s šíitským hnutím Vifák označila volby za “maškarádu” a už dopředu vzkázala, že jejich výsledky neuzná. Dialog s mocí podmiňuje přijetím demokratických reforem.

Ministr spravedlnosti šajch Chálid bin Alí Chalífa oznámil, že k volbám přišlo 51,5 procenta registrovaných voličů. Podle hnutí Vifák je ale takový údaj “směšný” a zcela nevěrohodný. Účast se mohla pohybovat spíše kolem 30 procent, uvedl Vifák podle agentury AP.

V prvním kole získali více než 50 procent hlasů čtyři politicky nezařazení sunnitští kandidáti, nezávislý šíitský klerik a jeden bývalý zákonodárce z hlavní sunnitské strany Asalá. O obsazení dalších 34 křesel se bude rozhodovat ve druhém kole, které se bude konat 29. listopadu.

Vývoj v zemi sledují pozorně okolní státy Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, kde rovněž vládnou dědiční sunnitští panovnici. Pozorují jej bedlivě i Spojené státy, pro něž je Bahrajn spolehlivým spojencem v Perském zálivu a poskytuje americkému vojenskému námořnictvu základnu pro jeho pátou flotilu.

Ostrovnímu státu vládne od 18. století dynastie Chalífů a členové tohoto sunnitského klanu jsou od té doby na nejvlivnějších politických a vojenských postech. Až 60 procent Bahrajnců ale vyznává šíitský islám a cítí se být utlačovaní. Bahrajnské síly tvrdě potlačily protivládní demonstrace z roku 2011 a od té doby země zaznamenává občasné pouliční protesty, útoky a další protivládní akce.

První parlamentní volby se v Bahrajnu konaly roku 2002. Většinu křesel ve volené dolní komoře obsadili v minulých volbách roku 2010 sunnité a nezávislí a vzhledem k šíitskému bojkotu lze takový výsledek čekat i nyní.