Lidovky.cz: Ped dvma lety svt obletly zbry potlaench demonstrac. Jak vypad revoluce dnes?
Protesty nepestaly ani po zsahu sadskch jednotek, ani kdy armda srovnala se zem Perlov monument, symbol odporu. Bhem krtkho obdob ped dvma lety lid ctili, e mohou kat, co chtj, a z Perlovho nmst se stal bahrajnsk Tahrr. Monument zniili, ale lid si vytvej jeho makety, kresl ho na zdi. Ped revoluc pitom neml dn vznam. Lid dnes kadou noc protestuj, s vdomm, e mohou bt zasteleni. Pr mch pbuznch zaveli. Loni jsem se pesthoval do Francie, kde manelka dokonuje studium medicny. ekme rodinu a prv jej povoln je dvodem, pro v Bahrajnu net, lkai toti v zemi el obzvl᚝ silnmu tlaku.

Lidovky.cz: Pro prv oni?
Nemocnice se stala takovm druhm symbolem odporu. Ta hlavn je toti blzko Perlovho nmst a do n bhem protest proudily davy zrannch. Ministr zdravotnictv ale tehdy zakzal demonstrantm pomhat, co lkae pirozen rozltilo. Nsledovalo hromadn zatkan zdravotnk, nkte jsou ve vzen dodnes. Vlda je obvinila, e pracuj pro rn. Nebt mezinrodnho tlaku, je jich v ali daleko vc.

Perlov monument, symbol odporu, armda srovnala se zem.

Lidovky.cz: Vyrstal jste na venkov, tradinm centru odporu proti reimu, jak vypad vae vesnice?
Nae vesnice m dva kilometry moskho pobe, kter se ale bhem mho ivota stle zmenuje. Dnes lid mohou vyuvat jen stometrov pruh. Zbytek vlda zkonfiskovala a prodala. Bahrajn je irok jen 50 km a moe vidte prakticky odkudkoliv. Lid vak mohou vyuvat jen ti procenta z celkov plochypobe. To je pro obyvatele ostrovnho sttu frustrujc. Ve ostatn jsou soukrom pozemky, kter krlovsk rodina vtinou prodala zahraninm investorm. Ti pak v moi stav uml ostrovy stejn, jako znte zejm z Dubaje. I kdyby mli rybi pstup do vod, ryby u tam nenajdou, uml ostrovy zcela zniily biodiverzitu. Bahrajn se navenek prezentuje mrakodrapy tycmi se nad pobem, pravda je ale takov, e to zcela zniilo ivobyt mstnch lid i moe. Jedin, kdo z toho m prospch jsou vldnouc kruhy.

Lidovky.cz: Tak u vs se stle kad den demonstruje?
Ano. Bn jsou policejn ry, vojci u ns zniili i meitu. Lid se pakmodlili na troskch, ale i tam policie zasahovala. Mnoho mladch mu radji opustilo domovy, abyneohrozilo svrodiny. Dva roky pespvaj pokad jinde. Vlda se dv na vesnici jako na neptele. Byl jsem nkolikrt svdkem, jak vojci vtrhli do domu, kde byly mal dti. Dovnit vhodili granty slznho plynu. Ty se sm pouvat jen v otevench prostorch a jenz urit vzdlenosti. Slzn plyn je vlastn velmi jemn pudr. Stran vs pl tv a duste se. Pedstavte si to venku a pedstavte si to uvnit domu. Jednoho edestiletho mue u nsvojci stelili gumovm projektilem, z metru! Na mst zemel, utrhlo mu to kus lebky. Armda se pak brn tm, e pouv legln nesmrtc zbran, ve skutenosti ale zpsob jejich pouit znamen asto jistou smrt.

Lidovky.cz: Napadly vs nkdy bezpenostn sly?
Ano, nepmo. Byl jsem nkolikrt svdkem zsahu, kdy vojci vtrhli do domu, kde byli mal dti, Dovnit vhodili nkolik grant slznho plynu. Ty se podle nvodu sm pouvat jen v otevench prostorch a jenz urit vzdlenosti. Slzn plyn je ve skutenosti velmi jemn pudr. Kdy s nm pijdete do kontaktu, stran vs pl tv a zanete se dusit. Pedstavte si to venku a pedstavte si to uvnit domu. Jednoho edestiletho mue u nsvojci stelili gumovm projektilem, ovem z jednoho metru. Na mst zemel, utrhlo mu to kus lebky. Armda se pak brn tm, e pouv legln nesmrtc zbran, ve skutenosti ale zpsob jejich pouit znamen asto jistou smrt.

Lidovky.cz: Jste z jednm autor internetov platformy Bahrainwatch.org, kter v zemi monitoruje poruovn lidskch prv. Co se vm za rok jej existence nejvc podailo?
Bahrainwatch vznikl zcela pirozen, vech pt lenu dvepsalo na blozch. Vlda vede kampa dezinformac, sna se lidi mst a mychtli pehledn ukzat jak. Ke kadmu tvrzen uvdme dvryhodn zdroje. Napklad jsme rozjeli projekt, kter jasn dokazuje, e vlda naprosto le, kdy tvrd, e zem je oteven, e do Bahrajnu maj novini volnpstup. Shromdili jsme jmna vce ne 230 osob, vtinou novin, kterm byl vstup do zem za posledn dva roky odepen, anebo byli vyhotni. Dal spn projekt je monitoring zbran, kter vojci pouvaj. Po kad razii zstanou ve vesnicch leet hromady grant slznho plynu nebo projektil. Lid si je vdy fotografovali aveli je na internet. My jsme chtli poskytnout prostor, kde by se snmky shromaovali.

Lidovky.cz: Jak je vbec role socilnm st v povstn? Vytvoil jste aplikaci, kter na map sleduje nejnovj zsahy…
Twitter se zaal u ns masivn pouvat po roce 2011. Ale obliba internetu tu byla u ped zatkem arabskho jara. Bahrajn je jednikou v oblasti telekomunikac a m jeden z nejvychpot pstup na internet v arabskm svt. I velmi chud lid pes telefon sleduj zprvy. Ve vesnicch u ped zatkem revoluce existovalatakov komunikan centra, kde se lidem pes telefony poslaly zprvy, kdo je nemocn, kdo se en a podobn.

Lidovky.cz: Nebojte se, e vlda odstihne Twitter jako v Egypt?
Ne, tm by si ukodila. Bahrajn se pyn velmi liberlnmi zkonypro podnikn, infrastruktura je lep ne v Dubaji. Blokovn internetu by zahranin banky a instituce odradilo. Navc by pilkalo mezinrodn pozornost. Lep je pout internet ve svj prospch. Vlda proto plat destky milion dolar agenturm, kter pracuj na image Bahrajnu, existuj falen twitterov ty… Navc vyuv sledovac software, monitorujc aktivisty. Firmy vyrbjc tento software tvrd, e jej prodvaj jenvldnm agenturm bojujcm proti terorismu. V Bahrajnu je to efektivn zbra proti lidem. Bahrajnsk vlda na to jde mnohem chyteji ne egyptsk.

Lidovky.cz: Navenek se revoluce prezentuje jako konflikt vldnouc sunnitsk meniny s itskou vtinou…
Nejde o nboenstv, ale o to, kdo vldne. Ve skutenosti existuj it, kte se klon na stranu krlovsk rodiny, a naopak, mezi protestujcmi je ada sunnit. Ty tve korupce, konfiskace… Prvn vze revoluce byl sunnita, jeden z hlavnch ldr opozice byl sunnita. Te si odpykv pt let. Clem je rozdlit spolenost. Ve funguje v duchu propagandy strachu mezi rnem a Sadskou Arbi. Jde o zneuvn nboenskch rozdl a vytven strachu a neptelstv mezi sunnity a ity, aby pak vlda mohla ct: podvejte se, jen se sname dret vci pod kontrolou.

Lidovky.cz: Jsou lid na zklad nboenskho vyznn diskriminovni?
Vlda povauje ity a na vjimky za neloajln, proto jsou na pracovnm trhu omezovni. Nemaj pstup do armdy ani policie, vysok posty pat spojencm z kmen blzkch vldnouc rodin. Obyejn vojci a policist, kte stl do lid, jsou oldci pochzejc z Jemenu, Srie, Pkistnu, Jordnska. Lid, kte potebuj penze a pochzej z vlench zn, jsou zvykl na boj. Je jednodu dt zbran do ruky jim, ne Bahrajnci a ct mu: jdi a zastel souseda.Policie tedy vbec nen soust spolenosti. Ani se s Bahrajnci nedomluv, nedomluv se nakonec ani mezi sebou. Vlda proto vystavla speciln msta, kde tito oldci ij se svmi rodinami.

Zapomenut revoluce v Bahrajnu.

Za poslednch deset let v krlovstv narostl poet cizinc. V 90. letech tvoili tetinu populace, za pt let se jejich poet zvil na polovinu. Vlda nechce ekonomiku zenou mstnmi lidmi. Zahranin pracovnci jsou vhodnj, vdy je lze vyhostit. Nejvce je samozejm nmezdnch dlnk, kte stejn jako jinde v Perskm zlivu ij v otesnch podmnkch a pracuj za smnou mzdu. Tito lid jsou v Bahrajnu proto, aby nakrmili sv rodiny a ne aby se pletli do politiky. Bahrajnsk ekonomika je na tom v porovnn s okolnmi stty mnohem h. Mnoho lid neme najt prci, pisthovalci pochzejc z velmi chudch zem jednodue nahrad mstn. Bahrajnci samozejm kromzemdlstv a rybolovu pracuj i v jinch sektorech, vlastnci firem jsou ale vdy napojeni na vldnouc rodinu, investice se rozhodn nevrac lidem. Tm vlda rozd nkolik zdnliv dleitch post, ale ve skutenosti tito lid nemaj dnou moc. Je to jako v sousednm Kataru i Spojench arabskch emirtech. Ekonomiku d cizinci, nemstn lid. Strach, e by se mohli dostat pli vysoko, proniknout do ropnch spolenost je pli velk.Znamen riziko zastaven ropnch kohoutk a tm i tok petrodolar do kapes krlovsk rodiny.

Poheb estnctiletho Husma al-Hadada se zmnil v protestn akci. Policie mladka v srpnu zastelila bhem brutlnho zsahu.

Dobrm pkladem je u zmnn ppad lka. V Bahrajnu existuj kvalitn lkai, kte vedou veejn zdravotn systm. Kdy bhem protest odmtli poslechnout, vlda se lekla. Za posledn dva roky jich vldamnoho vyhostila, uvznila nebo postavila ped soud. Te se je sna nahradit cizinci. Krlov si chtj udret sv palce a vtaj kohokoliv, kdo se jich nebude na nic ptt a bude poslouchat. Nedvno krl slbil postavit nejvt kostel na Blzkm vchod. Rozhodn ne z obdivu k nboensk rozmanitosti. Chtl se zalbit pisthovalcm z Indie, Sr Lanky, ale tak si plhnout na Zpad. U si se nect tak jist, mnoho dve loajlnch sunit sepipojuje na stranu protest, i kdy opatrn.