Do dnešních leteckých úderů na pozice radikálů v okolí syrského města Rakka se kromě USA zapojily také Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty. Obama jim za účast v koalici poděkoval. Řekl také, že bude dál usilovat o širší mezinárodní podporu.

Obama zdůraznil, že ve své strategii, kterou již dříve představil Američanům, výslovně uvedl, že bude proti radikálům postupovat v Iráku i v sousední Sýrii. Amerika prý nebude tolerovat žádné “přístavy bezpečí” teroristů, kteří ohrožují americké občany.  

Boj proti radikálům z IS nebude podle amerického prezidenta krátkodobou záležitostí, je ale podle něj nezbytný pro bezpečnost USA, Blízkého východu i celého světa.

Postoj vybraných zemí k leteckým úderům Američanů a dalších zemí proti pozicím IS:

Arabské země

Na leteckých úderech Američanů proti pozicím IS v Sýrii se podílejí také Bahrajn, Jordánsko, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Saúdská Arábie také poskytne své území k americkému výcviku syrských bojovníků proti IS.

Rovněž Egypt, který se potýká s teroristickými útoky, podporuje mezinárodně koordinovanou akci proti IS, leteckých úderů se ale zatím nehodlá účastnit. Násilnou kampaň islamistických radikálů v Egyptě odstartovalo loňské svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou. Terčem islamistů jsou většinou bezpečnostní síly.

Austrálie

Austrálie 22. září oznámila, že se připojí k leteckým úderům na IS. Neupřesnila však, zda se australské stíhačky budou podílet přímo na bombardování, nebo poskytnou pouze podporu.

Británie

Británie dnes oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a k arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Zatím dodává zbraně a materiální pomoc kurdským jednotkám, které bojují proti islamistům, a slíbila také, že pomůže s jejich výcvikem.

Česko

Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z České republiky do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.

Francie

Francouzské stíhací letouny 19. září poprvé udeřily na pozice IS v Iráku a zničily islamistům sklad. Francie se tak stala první zemí, která se oficiálně připojila k americkým náletům na cíle IS. Francie rovněž pomáhá v boji proti radikálům dodávkami zbraní a podílí se na výcviku kurdských jednotek bojujících proti islamistům.

NATO

NATO neplánuje své přímé vojenské zapojení do vojenských operací, je ale připraveno, pokud o to požádá vláda v Bagdádu, pomoci s výcvikem iráckých bezpečnostních sil. Chce se také podílet na lepší výměně zpravodajských informací, která má členským zemím pomoci vyrovnat se s hrozbou plynoucí z návratu některých bojovníků IS zpět do jejich mateřských zemí v Evropě.

Německo

Německo v polovině září oznámilo, že se k leteckým útokům proti IS nepřipojí. Vláda ale rozhodla, že Kurdům, kteří v severním Iráku bojují proti IS, Německo dodá protipancéřové rakety a samopaly.

Rusko

Moskva oznámila, že americké nálety proti islamistům v Sýrii bez souhlasu Damašku a mandátu OSN představují akt agrese.

Spojené státy

Spojené státy nasadily své letectvo proti islamistům v Iráku v srpnu a omezovaly se pouze na západ a sever země. Od 8. srpna tam podnikly více než 160 náletů. Nedávno Američané poprvé zaútočili na pozice radikálů i poblíž Bagdádu a nyní podnikli s několika arabskými zeměmi první letecké údery proti pozicím IS v Sýrii. USA se také podílejí na výcviku a vyzbrojování iráckých a kurdských jednotek.

Turecko

Členská země NATO, která sousedí s Irákem i Sýrií, už dříve uvedla, že je ochotná spolupracovat v rámci humanitární pomoci, do případných bojových operací se ale zapojit nechce. Ankara to zdůvodňovala zejména ohledem na osud 49 tureckých zajatců, které radikální islamisté v červnu unesli z konzulátu v iráckém Mosulu. Ti však byli nedávno propuštěni.

Turecko v minulých dnech přijalo 138.000 syrských Kurdů, kteří utekli před postupujícími radikály z IS. Vztahy mezi centrální tureckou vládou a kurdskou menšinou, obývající jihovýchod země, jsou ale dlouhodobě napjaté. Ozbrojený boj za vytvoření vlastního národního státu (Kurdistánu) si vyžádal už přes 40.000 obětí. Podle agentur kurdští představitelé podezírají Turecko, že v syrském konfliktu straní sunnitskému hnutí IS, které Ankara považuje za šanci jak svrhnout režim Bašára Asada.

Radikálové v Sýrii prý plánovali útok v USA nebo Evropě

Washington – Odnož Al-Káidy v Sýrii podle mluvčího Bílého domu několik měsíců plánovala velký teroristický útok proti cílům v USA nebo v Evropě. Spojené státy podle stejného zdroje dnes zahájily letecké útoky proti pozicím radikálů v Sýrii mimo jiné právě proto, že plány teroristů byly těsně před dokončením.

Podle Bena Rhodese, bezpečnostního poradce amerického prezidenta Baracka Obamy, cílily dnešní nálety v Sýrii nejen na radikály z organizace Islámský stát, ale právě i na teroristy ze skupiny Chorásán, která prý útoky na cíle mimo Sýrii plánovala.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby noční útoky na cíle v Sýrii označil za “pouhý začátek”. Nálety na radikály byly podle něj “velmi úspěšné” a budou pokračovat.

Pentagon na dnešním briefingu upřesnil, že dnešní vzdušná operace se odehrála ve třech vlnách: v první byly nasazeny střely Tomahawk, do druhé a třetí vlny se zapojily stíhačky, bombardéry i bezpilotní letouny. Útoky směřovaly proti výcvikovým táborů islamistů, proti jejich výrobním kapacitám i proti velitelským stanovištím.  

Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty se podle dalšího mluvčího Pentagonu Williama Mayvillea podílely až na druhé a třetí vlně. Zajišťovaly prý úkoly sahající od hlídkování až po samotné útoky na pozice teroristů. Většinu přímých útoků však prý provedly Spojené státy samy.

Autor:

ČTK
www.ctk.cz