Armda Spojench stt a partnersk zem podnikly prvn leteck dery proti pozicm radiklnho uskupen Islmsk stt (IS) v Srii. V noci na ter to oznmilo ministerstvo obrany USA. Americk armda nsledn uvedla, e uskutenila 14 nlet. Na akci se krom Spojench stt podlej rovn Jordnsko, Bahrajn, Sadsk Arbie, Katar a Spojen arabsk emirty.
toky se tkaly zejmna syrsk oblasti Rakka, kter je batou extremistickho hnut. Podle exilov Syrsk organizace pro lidsk prva (OSDH), kter konflikt v zemi dlouhodob monitoruje, se ale clem staly i pozice dal extremistick skupiny, fronty an-Nusr, kter je napojena na al-Kidu.
Terem leteckch der byla zejmna velitelstv, dle vcvikov tbory, sklady a zsobovac a obrnn vozidla. Mnoho cl bylo pokozeno i znieno, uvedlo ve svm prohlen velitelstv ozbrojench sil USA pro Blzk vchod, Persk zliv a severn Afriku (CENTCOM). Clem tok bylo naruit “bezprostedn hrozc tok” proti americkm a zpadnm zjmm, kter plnovali “veterni al-Kidy”, dodalo velitelstv.
Podle aktivist z organizace OSDH pi nletech na severu a vchod Srie pilo o ivot nejmn 120 radikl. Mezi obmi je pr 70 ozbrojenc z hnut Islmsk stt a 50 bojovnk, kte se hls k al-Kid. Dalch 300 extremist utrplo zrann, 100 nejvnji zrannch bylo pr pevezeno do sousednho Irku.
Pro toky Amerian vyuili sv vlen lod v mezinrodnch vodch v Rudm moi a v Perskm zlivu. “Vechny letouny nsledn bezpen opustily oblast toku,” doplnilo americk velitelstv. Islamist z hnut Islmsk stt se ji nechali slyet, e na Ameriany veden toky odpov, citovala je agentura Reuters.
Jak hned zpotku potvrdil mluv Pentagonu John Kirby, Amerian provedli akci proti “teroristm z ISIL v Srii s vyuitm kombinace sthacch letoun, bombardr a zench stel Tomahawk”. ISIL je zkratkou pro pvodn nzev radiklnho uskupen, kter znl Islmsk stt v Irku a Levant. Rozhodnut zatoit podle Kirbyho padlo v pondl.
Damaek byl pedem informovn
Rusk prezident Vladimir Putin podle Kremlu telefonicky hovoil s generlnm tajemnkem OSN Pan Ki-munem a opt zdraznil, e nlety proti zkladnm Islmskho sttu v Srii jsou bez souhlasu syrsk vldy neppustn. Moskva je jednm z hlavnch spojenc reimu Bara Asada a rusk ministerstvo zahrani pedem varovalo, e americk nlety bez souhlasu Damaku by pedstavovaly akt agrese.
Tak syrsk sttn televize podle Reuters sdlila, e Spojen stty informovaly v pondl Srii, e zato proti teroristm v oblasti Rakka asi 400 kilometr severovchodn od Damaku. “Jsou destky zrannch a mrtvch,” uvedla podle Reuters organizace Syrsk observato pro lidsk prva, kter sdl v Londn a zskv informace od svch aktivist v Srii. Syrsk opozin koalice podle Reuters nlety vt. Posl podle n boje proti Asadovi.
Syrsk vlda potvrdila, e o leteckch derech proti islamistm byla informovna o nkolik hodin dve, ne k nim dolo. Syrsk ministr zahrani pr dostal prostednictvm Irku dopis od fa americk diplomacie Johna Kerryho. “Ministerstvo zahrani dostalo pes irckho ministra zahrani dopis od svho americkho protjku, ve kterm ho informoval, e Spojen stty a nkte jejich spojenci zato (na Islmsk stt) v Srii,” uvedla syrsk diplomacie ve svm prohlen.
esko se nezapoj, Britnie se jet nerozhodla
Kabinet v Damaku rovn uvedl, e bude i sm pokraovat v tocch proti Islmskmu sttu. Zopakoval, e je pipraven podlet se na jakmkoli mezinrodnm sil, ve kterm jde o boj s terorismem. Syrsk ministr zahrani Vald Mualim se ji v srpnu nechal slyet, e Damaek je pipraven spolupracovat s USA v boji proti islamistm. Na toto prohlen obratem zareagoval Berln, kter jakoukoli spoluprci odmtl. A francouzsk prezident François Hollande nsledn uvedl, e Asad neme bt partnerem Zpadu v boji proti terorismu, protoe je pr spojencem dihdist.
ad britskho premira podle Reuters uvedl, e se na bombardovn nepodl. Stejn se vyjdilo i NATO. O tom, zda se Velk Britnie do tok zapoj, se stle jedn, uvedla mluv ministra obrany Michaela Fallona.
esk republika podle premira Bohuslava Sobotky (SSD) neuvauje o tom, e by se do leteck operace zapojila. Premir pipomnl zsilky munice, kter byla poslna z R do Irku na podporu bojovnk z kurdskch jednotek. “Podpoili jsme snahu o stabilizaci irckho sttu, ale nepotme s tm, e bychom se mli do tchto operac zapojovat,” uvedl Sobotka.
Podle nj se bude situac zabvat nejbli bezpenostn rada sttu. “Hlavn riziko v tchto mscch pedstavuj povstalci, kte se vracej zpt,” mn. Jde pr teba o bojovnky, kte bojovali v Srii nebo Irku a vracej se do Francie nebo jinch evropskch stt. “Je tam riziko, kter identifikuj tamn vldy, e by se mohli zapojit do njakch teroristickch aktivit, ale esk republika zatm nem informace o tom, e by se z naeho zem njac bojovnci astnili aktivit Islmskho sttu. Pokud jde o eskou republiku, tak zatm toto riziko nebylo identifikovno,” zdraznil Sobotka. To potvrdil i policejn prezident Tom Tuh.
Dal video s britskm fotoreportrem
dery jsou soust vojensk kampan proti extremistm z IS, kterou ped skoro dvma tdny schvlil americk prezident Barack Obama. Radikln uskupen zabralo rozshl zem v Srii i v Irku, povradilo tisce lid a setnulo hlavy dvma americkm novinm a jednomu britskmu humanitrnmu pracovnkovi.
Ozbrojenci z IS v den nlet zveejnili druh videozznam, na kterm hovo zajat britsk fotoreportr John Cantlie. Kritizuje v nm Spojen stty a jejich spojence a k, e zpadn vldy podcenily slu islamist, uvedla britsk televizn stanice BBC. Cantlie byl v Srii zajat na konci roku 2012.
Videozznam, kter trv tm est minut, se podob prvnm zbrm s Cantliem zveejnnm na konci minulho tdne. Zadren Brit m na sob opt oranov obleen podobn jako jin rukojm islamist. Na zznamu opakuje, e se ho jeho vlda zekla. V pedem pipravenm prohlen na kameru te, e zpadn vldy “zaspaly v souvislosti s rychlost, jakou se Islmsk stt rozil”, rovn pr “podcenily slu a bojov naden svho protivnka”.
Radiklov z Islmskho sttu propustili 49 tureckch zajatc drench v Mosulu – tte ZDE
Neotlejme s nlety, vyzv prezident Irku. Svt pislbil vojenskou pomoc proti islamistm – tte ZDE
John Cantlie, kter spolupracoval s denky Sunday Times, The Sun a agenturou AFP, se ocitl poprv v syrskm zajet ji v ervenci roku 2012. Pot se objevily informace, e ho postelili, kdy se svm noscm snail utct. Nsledn ho mli zachrnit bojovnci z opozin Svobodn syrsk armdy (FSA). Do Srie se ale na konci roku vypravil znovu a byl opt zadren.
USA a Francie ji dve zahjily clen nlety na pozice IS v Irku. Korespondentka stanice BBC ale poznamenala, e kampa v Srii se od der v Irku li. Zatmco irck vlda Washington k zsahu proti extremistm z IS vybdla, syrsk vlda tak neuinila. Ozbrojenci z IS podle pondlnch zprv vyzvali stoupence, aby toili na obany USA, Francie a dalch stt, kter se boje proti radiklm astn.
Islmsk stt: