Sedm osob bylo souzeno v nepřítomnosti. Mezi odsouzenými je i Abdalhadi Chavadža, který držel hladovku 110 dní. Všichni se plánují odvolat, což civilní soud umožňuje.

Při loňských násilnostech v Bahrajnu zemřelo podle oficiálních statistik 30 lidí, opozice hovoří o 50 až 60 mrtvých. Bahrajn povolal na pomoc vojáky ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů a protesty brutálně rozdrtil, když neváhal podniknout i tvrdé razie v nemocnicích. Před soud se pak dostaly desítky oponentů sunnitské monarchie Chalífů.

Zatímco v jiných zemích Západ během arabského jara otevřeně podporoval demokratické změny, v Bahrajnu se takto neangažoval. USA mají v zemi svou základnu. Spojené státy i okolní arabské země se navíc bály, že protesty jsou motivované i nábožensky, protože v zemi vládne sunnitská elita chudé šíitské většině. Panoval strach, že by se šíité mohli přiklonit k Íránu.

Protesty ale stále pokračují, zatím poslední se konal v pátek. Proti zatčení aktivistů vyšlo na protestní pochod v Manámě několik tisíc lidí. Letos protesty ohrožovaly i velkou cenu Formule 1.