Útoky se týkaly zejména syrské oblasti Rakka, která je baštou extremistického hnutí. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která konflikt v zemi dlouhodobě monitoruje, se ale cílem staly i pozice další extremistické skupiny, fronty An-Nusra, která je napojena na teroristickou síť Al-Káida. Američané informovali, že jejich cílem byli i teroristé ze skupiny Chorásán, která prý chystá atentáty mimo území Sýrie.
Terčem leteckých úderů byla zejména velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Mnoho cílů bylo poškozeno či zničeno, uvedlo ve svém prohlášení velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Cílem bylo narušit “bezprostředně hrozící útok” proti americkým a západním zájmům, který plánovali “veteráni Al-Káidy”, dodalo velitelství.
Podle OSDH při náletech na severu a východě Sýrie zahynulo nejméně 120 radikálů. Mezi oběťmi je prý 70 ozbrojenců z hnutí Islámský stát a 50 bojovníků, kteří se hlásí k Al-Káidě. Dalších 300 extremistů utrpělo zranění, 100 nejvážněji zraněných bylo prý převezeno do sousedního Iráku.
Pro útoky Američané využili své lodě v mezinárodních vodách v Rudém moři a v Perském zálivu. “Všechny letouny následně bezpečně opustily oblast útoku,” doplnilo americké velitelství. Islamisté z hnutí Islámský stát se již podle agentury Reuters nechali slyšet, že na nálety odpoví.
Mluvčí Pentagonu John Kirby uvedl, že Američané provedli akci proti “teroristům z ISIL v Sýrii s využitím kombinace stíhacích letounů, bombardérů a řízených střel Tomahawk”. ISIL je zkratkou pro původní název radikálního uskupení, který zněl Islámský stát v Iráku a Levantě. Rozhodnutí zaútočit podle Kirbyho padlo v pondělí.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu v telefonátu s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem zdůraznil, že nálety v Sýrii jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. Ruské ministerstvo zahraničí zopakovalo, že všechny útoky musí schválit Damašek, jinak půjde o akci, která situaci v regionu destabilizuje. Ke kritice náletů se přidal íránský prezident Hasan Rúhání.
Pan Ki-mun v proslovu u příležitosti zahájení klimatického summitu OSN útoky proti islamistům v Sýrii uvítal. Radikálové podle něj představují nebezpečí pro světový mír. Zároveň však vyzval Američany a jejich arabské spojence, aby při náletech dodržovali mezinárodní právo. Útoky je prý třeba provádět tak, aby při nich zahynulo co nejméně civilistů.
Velvyslankyně USA při OSN Samantha Powerová v dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi dnes uvedla, že USA útoky zahájily kvůli neschopnosti Damašku zasáhnout útočiště teroristů. Odvolala se přitom na článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu států na sebeobranu.
Údery jsou součástí války proti extremistům z IS, kterou před skoro dvěma týdny schválil americký prezident Barack Obama. Ten už také v dopise informoval americký Kongres, že není možné stanovit délku operace. Radikální uskupení zabralo rozsáhlá území v Sýrii i v Iráku, povraždilo tisíce lidí a také setnulo hlavu dvěma americkým novinářům a jednomu britskému humanitárnímu pracovníkovi.
Podle Reuters britský premiér David Cameron ve středu pravděpodobně oznámí, že Británie se připojí k náletům v Iráku. Jestli se bude podílet i na náletech v Sýrii, se prý britský kabinet zatím nerozhodl. Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky neuvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z Česka do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek. “Podpořili jsme snahu o stabilizaci iráckého státu, ale nepočítáme s tím, že bychom se měli do těchto operací zapojovat,” uvedl Sobotka.
Podle českého policejního prezidenta Tomáše Tuhého nejsou žádné informace, že by bezprostředně v tuto chvíli ze strany islamistů hrozilo riziko České republice.
Autor:
ČTK
www.ctk.cz