Útoky se týkaly zejména syrské oblasti Rakka, která je baštou extremistického hnutí. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (OSDH), která konflikt v zemi dlouhodobě monitoruje, se ale cílem staly i pozice další extremistické skupiny, fronty An-Nusra, která je napojena na Al-Káidu.

Terčem leteckých úderů byla zejména velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla. Mnoho cílů bylo poškozeno či zničeno, uvedlo ve svém prohlášení velitelství ozbrojených sil USA pro Blízký východ, Perský záliv a severní Afriku (CENTCOM). Cílem útoků bylo narušit “bezprostředně hrozící útok” proti americkým a západním zájmům, který plánovali “veteráni Al-Káidy”, dodalo velitelství.

Údaje o počtech obětí se liší: podle některých opozičních aktivistů přišlo při náletech o život nejméně 50 z lidí, z toho několik civilistů, mezi kterými měly být i děti. Podle jiných naopak žádní civilisté nezahynuli.

Jak hned zpočátku potvrdil mluvčí Pentagonu John Kirby, Američané provedli akci proti “teroristům z ISIL v Sýrii s využitím kombinace stíhacích letounů, bombardérů a řízených střel Tomahawk”.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Kremlu telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a opět zdůraznil, že nálety proti základnám Islámského státu v Sýrii jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. I ruské ministerstvo zahraničí následně zopakovalo, že všechny útoky musí být odsouhlaseny Damaškem, jinak půjde o akci, která naopak destabilizuje situaci v regionu. Syrský kabinet v této souvislosti potvrdil, že o náletech věděl dříve. V dopise je o nich informoval americký ministr zahraničí John Kerry.

Británie dnes oznámila, že se zatím nerozhodla, zda se k USA a arabským spojencům připojí a bude se rovněž na úderech podílet. Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) nauvažuje o tom, že by se do letecké operace zapojila. Premiér připomněl zásilky munice, která byla poslána z ČR do Iráku na podporu bojovníků z kurdských jednotek.

reklama