Opozice v čele s šíitským hnutím Vifák označila volby za “maškarádu” a vyzvala své stoupence, aby se jich nezúčastnili. Vifák požaduje, aby skončil “monopol moci”, který podle hnutí uplatňuje sunnitská dynastie Chalífů. Varuje, že v zemi rozpoutá vlnu násilí, a výsledky voleb nehodlá uznat. Dialog s mocí podmiňuje přijetím demokratických reforem.

Před ranním otevřením volebních místností došlo podle agentury AFP v noci na dnešek ke střetům mezi policií a mladými demonstranty v šíitském předměstí na západě hlavního města Manáma. Silnice blokovaly zapálené pneumatiky a barikády, nad místem přelétal policejní vrtulník. Na bezpečnost volebních místností, které se uzavřely ve 20:00 místního času (18:00 SEČ), dohlížely početné bezpečnostní síly.

Vývoj v zemi sledují pozorně okolní státy Saúdská Arábie a Spojené arabské amiráty, kde rovněž vládnou dědiční sunnitští panovnici. Pozorují jej bedlivě i Spojené státy, pro něž je Bahrajn spolehlivým spojencem v Perském zálivu a poskytuje americkému vojenskému námořnictvu základnu pro jeho pátou flotilu.

Ostrovnímu státu vládne od 18. století dynastie Chalífů. Nejvyšší autoritou země je král Hamad bin Ísá Chalífa a členové jeho sunnitského klanu jsou na nejvlivnějších politických a vojenských postech. Právě to je zdrojem napětí v zemi s 1,2 milionu obyvateli. Až 60 procent Bahrajnců vyznává šíitský islám a tato komunita tvrdí, že ji sunnité utlačují.

Bahrajnské vládní síly tvrdě potlačily demonstrace z roku 2011, od té doby ale země zaznamenává občasné pouliční protesty, útoky a další protivládní akce. Několik opozičních aktivistů zatčených v roce 2011 zůstává za mřížemi a na rozsudek čeká řada místních obhájců lidských práv.

Nyní je Bahrajn konstituční monarchií a první parlamentní volby se tam konaly roku 2002. Horní komora parlamentu se nazývá Poradní rada a má 40 členů, které jmenuje panovník. V dolní komoře, Národní radě, která má také 40 míst, jsou zastoupeni i šíité, avšak většinu křesel obsadili v minulých volbách roku 2010 sunnité a nezávislí. Stejně tak tomu bude podle zahraničních komentářů bezpochyby i nyní.

O křesla v dolní komoře parlamentu a v obecních zastupitelstvech se dnes ucházelo 419 kandidátů. V obvodech, kde nikdo nezíská přes 50 procent hlasů, postoupí dva nejúspěšnější do druhého kola, které se koná za týden.