Francouzsk designr a botanik specializujc se na tropick rostliny, jen vytvoil 250 kreac ve Francii, ale tak v Berln, Madridu i Tchaj-peji, si rd pohrv s hranicemi a konvencemi.

“Chtl jsem pracovat na parkovitch. Doshl jsem toho. Chtl jsem pracovat na mostech. Snil jsem o velmi vysokch budovch, a ejhle, skonil jsem v Sydney,” k Blanc. Prv v Sydney toti zazelenil budovu vysokou 150 metr. “Mm jedinm snem je pinet produ tam, kde by ji nikdo neekal,” dodv.

Vertikln zahrady

Zobrazit fotogalerii

A jeho vertikln zahrady v srdci kamennch a betonovch mst jsou nyn soust jejich vzhledu. Jsou na zdech muze, napklad Quai Branly v Pai, hotel, luxusnch rezidenc, ale tak obchodnch center, jako je Clayes-Sous-Bois v paskm regionu.

“Je to 250 metr do dlky a osm metr do vky. Zelen objet. Nepochybn rekord, pokud jde o plochu,” prohlauje hrd Blanc, z nho i pes jeho edest let dl i mladistv energie.

Jeho posledn vtvor, kter nedvno pedstavil v centru Pae, je skromnj: pvodn nehezk ze v ulici Aboukir ve 2. obvodu, kter se nyn k oza, se pyn tm 250 rostlinami, kter pipomnaj savanu i stedozemskou lesostep. Blanc vynalezl systm pstovn rostlin bez pdy, kdy v mld istil akvrium s pomoc filodendronu, kter se mu zaal pnout po zdi.

Raelina, kokosov vlkna, drtn m. Nsledovalo mnoho pokus s clem nalzt nejlep prostedek umoujc rostlinm rst vertikln. Konen objevil vhodnou metodu: vrstva plsti pipevnn na podloce z PVC, kter slou jako opora pro koeny. To ve je podle agentury AFP upevnno na kovovm rmu, kter se d pidlat na stnu nebo me stt samostatn.

V jedn z paskch budov Muse du quai Branly sdl sprva muzea. Ptipatrov stavba je otoen k Sein na nbe Quai Branly. Jaj fasda o rozloze 800 m2 je porostl vegetac. Autorem je designr Patrick Blanc.

Svou techniku si dal v roce 1988 patentovat a v roce 1994 ji pedstavil na festivalu zahrad v Chaumont-sur-Loire ve stedn Francii. “Byl to velk spch, vbec jsem to neekal,” k. Od t doby se nezastavil.

Jeho zdi maj samozejm dal vhody, jako je pnos pro ivotn prosted, tepeln izolace a osven v lt. “Lidi to tolik fascinuje hlavn proto, e to pipomn obydl prehistorickho jeskynnho lovka. Kolem tchto jeskyn bujely rostliny. Je to vzpomnka star 30 tisc let,” k Blanc.

Bhem let se paleta rostlin, kter pro sv zelen stny pouv, neustle roziuje. “Stle cestuji a pokad najdu rostliny, kter jsem dosud nepouval a o nich jsem si nemyslel, e by byly vhodn,” zdrazuje.

Caixa Forum od vcarsk kancele Herzog De Meuron architects v Madridu ve panlsku. V budov je muzeum a kulturn centrum .

Ve sv posledn pask kreaci “zasadil” dvactku novch druh. Svou ze vak pr bude mt mnohem radji tak za ti roky. “A budou v hustm zelenm koberci otvory, a se rostliny diferencuj a nkter zahynou. Zkrtka a bude zeivj. V prodnm prosted tak rostliny nepokrvaj ve,” k.

Blanc u pipravuje dal projekt: prvn botanickou zahradu lin na svt. Stovka jejich druh m plhat po budov vysok 200 metr v Kuala Lumpur. Poml rovn na obrovskou zelenou spirlu v obchodnm centru v Bangkoku. “Kad ze je pro m novou zkuenost,” dodv.