Se svými zelenými vlasy, košilí i botami by se Patrick Blanc mohl
klidně ztratit v zelených stěnách, které před čtvrtstoletím vynalezl a
které jsou rozesety od Miami po Bahrajn. Tento francouzský designér a botanik
specializující se na tropické rostliny, jenž vytvořil 250 kreací ve
Francii, ale také v Berlíně, Madridu či Tchaj-peji, si rád pohrává
s hranicemi a konvencemi. „Chtěl jsem pracovat na parkovištích. Dosáhl
jsem toho. Chtěl jsem pracovat na mostech. Snil jsem o velmi vysokých
budovách, a ejhle, skončil jsem v Sydney,” říká P. Blanc. Právě
v Sydney totiž zazelenil budovu vysokou 150 metrů.
„Mým jediným snem je přinášet přírodu tam, kde by ji nikdo
nečekal,” dodává. A jeho vertikální zahrady v srdci kamenných a
betonových měst jsou nyní součástí jejich vzhledu. Jsou na zdech muzeí,
například Quai Branly v Paříži, hotelů, luxusních rezidencí, ale také
obchodních center, jako je Clayes-Sous-Bois v pařížském regionu. „Je to
250 metrů do délky a osm metrů do výšky. Zelené objetí. Nepochybně
rekord, pokud jde o plochu,“ prohlašuje hrdě P. Blanc, z něhož i přes
jeho šedesát let dál čiší mladistvá energie.
Jeho poslední výtvor, který nedávno představil v centru Paříže, je
skromnější: původně nehezká zeď v ulici Aboukir ve 2. obvodu, které se
nyní říká oáza, se pyšní téměř 250 rostlinami, které připomínají
savanu či středozemskou lesostep. P. Blanc vynalezl systém pěstování
rostlin bez půdy, když v mládí čistil akvárium s pomocí filodendronu,
který se mu začal popínat po zdi. Rašelina, kokosová vlákna, drátěná
mříž. Následovalo mnoho pokusů s cílem nalézt nejlepší prostředek
umožňující rostlinám růst vertikálně. Konečně objevil vhodnou metodu:
vrstva plsti připevněná na podložce z PVC, která slouží jako opora pro
kořeny. To vše je upevněno na kovovém rámu, který se dá přidělat na
stěnu nebo může stát samostatně.
Svou techniku si zelený designér dal v roce 1988 patentovat a v roce
1994 ji představil na festivalu zahrad v Chaumont-sur-Loire ve střední
Francii. Jeho zdi mají samozřejmě další výhody, jako je přínos pro
životní prostředí, tepelná izolace a osvěžení v létě. „Lidi to
tolik fascinuje hlavně proto, že to připomíná obydlí prehistorického
jeskynního člověka. Kolem těchto jeskyní bujely rostliny. Je to vzpomínka
stará 30 000 let,“ říká P. Blanc. Během let se paleta rostlin, které
pro své zelené stěny používá, neustále rozšiřuje. „Stále cestuji a
pokaždé najdu rostliny, které jsem dosud nepoužíval a o nichž jsem si
nemyslel, že by byly vhodné,“ zdůrazňuje. Ve své poslední pařížské
kreaci „zasadil“ dvacítku nových druhů. Svou zeď však prý bude mít
mnohem raději tak za tři roky. „Až budou v hustém zeleném koberci
otvory, až se rostliny diferencují a některé zahynou. Zkrátka až bude zeď
více živá. V přírodním prostředí také rostliny nepokrývají
vše,“ říká.
P. Blanc nyní připravuje další projekt – první botanickou zahradu
lián na světě. Stovka jejich druhů má šplhat po budově vysoké
200 metrů v Kuala Lumpur. Pomýšlí rovněž na obrovskou zelenou spirálu
v obchodním centru v Bangkoku. „Každá zeď je pro mě novou
zkušeností,“ dodává.