Do ternch leteckch der na pozice radikl v okol syrskho msta Rakka se krom USA zapojily tak Jordnsko, Bahrajn, Sadsk Arbie, Katar a Spojen arabsk emirty. Obama jim za ast v koalici podkoval. ekl tak, e bude dl usilovat o ir mezinrodn podporu.
Obama zdraznil, e ve sv strategii, kterou ji dve pedstavil Amerianm, vslovn uvedl, e bude proti radiklm postupovat v Irku i v sousedn Srii. Amerika pr nebude tolerovat dn “pstavy bezpe” terorist, kte ohrouj americk obany. Boj proti radiklm z IS nebude podle americkho prezidenta krtkodobou zleitost, je ale podle nj nezbytn pro bezpenost USA, Blzkho vchodu i celho svta.
BOJ PROTI RADIKLM
Postoj vybranch zem k leteckm derm Amerian a dalch zem proti pozicm Islmskho sttu (azeny abecedn):
ARABSK ZEM
- Na leteckch derech Amerian proti pozicm IS v Srii se podlej tak Bahrajn, Jordnsko, Katar, Sadsk Arbie a Spojen arabsk emirty. Sadsk Arbie tak poskytne sv zem k americkmu vcviku syrskch bojovnk proti IS.
- Rovn Egypt, kter se potk s teroristickmi toky, podporuje mezinrodn koordinovanou akci proti IS, leteckch der se ale zatm nehodl astnit. Nsilnou kampa islamistickch radikl v Egypt odstartovalo losk svren islamistickho prezidenta Muhammada Mursho armdou. Terem islamist jsou vtinou bezpenostn sly.
AUSTRLIE
- Austrlie 22. z oznmila, e se pipoj k leteckm derm na IS. Neupesnila vak, zda se australsk sthaky budou podlet pmo na bombardovn, nebo poskytnou pouze podporu.
BRITNIE
- Britniev teroznmila, e se zatm nerozhodla, zda se k USA a k arabskm spojencm pipoj a bude se rovn na derech podlet. Zatm dodv zbran a materiln pomoc kurdskm jednotkm, kter bojuj proti islamistm, a slbila tak, e pome s jejich vcvikem.
ESKO
- esk republika podle premira Bohuslava Sobotky neuvauje o tom, e by se do leteck operace zapojila. Premir pipomnl zsilky munice, kter byla poslna z esk republiky do Irku na podporu bojovnk z kurdskch jednotek.
FRANCIE
- Francouzsk sthac letouny 19. z poprv udeily na pozice IS v Irku a zniily islamistm sklad. Francie se tak stala prvn zem, kter se oficiln pipojila k americkm nletm na cle IS. Francie rovn pomh v boji proti radiklm dodvkami zbran a podl se na vcviku kurdskch jednotek bojujcch proti islamistm.
NATO
- NATO neplnuje sv pm vojensk zapojen do vojenskch operac, je ale pipraveno, pokud o to pod vlda v Bagddu, pomoci s vcvikem irckch bezpenostnch sil. Chce se tak podlet na lep vmn zpravodajskch informac, kter m lenskm zemm pomoci vyrovnat se s hrozbou plynouc z nvratu nkterch bojovnk IS zpt do jejich mateskch zem v Evrop.
NMECKO
- Nmecko v polovin z oznmilo, e se k leteckm tokm proti IS nepipoj. Vlda ale rozhodla, e Kurdm, kte v severnm Irku bojuj proti IS, Nmecko dod protipancov rakety a samopaly.
RUSKO
- Moskva oznmila, e americk nlety proti islamistm v Srii bez souhlasu Damaku a mandtu OSN pedstavuj akt agrese.
SPOJEN STTY
- Spojen stty nasadily sv letectvo proti islamistm v Irku v srpnu a omezovaly se pouze na zpad a sever zem. Od 8. srpna tam podnikly vce ne 160 nlet. Nedvno Amerian poprv zatoili na pozice radikl i pobl Bagddu a nyn podnikli s nkolika arabskmi zemmi prvn leteck dery proti pozicm IS v Srii. USA se tak podlej na vcviku a vyzbrojovn irckch a kurdskch jednotek a schvlily rovn pln na vyzbrojovn umrnn syrsk opozice.
TURECKO
- lensk zem NATO, kter soused s Irkem i Sri, u dve uvedla, e je ochotn spolupracovat v rmci humanitrn pomoci, do ppadnch bojovch operac se ale zapojit nechce. Ankara to zdvodovala zejmna ohledem na osud 49 tureckch zajatc, kter radikln islamist v ervnu unesli z konzultu v irckm Mosulu. Ti vak byli nedvno proputni.
- Turecko v minulch dnech pijalo 138 000 syrskch Kurd, kte utekli ped postupujcmi radikly z IS. Vztahy mezi centrln tureckou vldou a kurdskou meninou, obvajc jihovchod zem, jsou ale dlouhodob napjat. Ozbrojen boj za vytvoen vlastnho nrodnho sttu (Kurdistnu) si vydal u pes 40 000 obt. Podle agentur kurdt pedstavitel podezraj Turecko, e v syrskm konfliktu stran sunnitskmu hnut IS, kter Ankara povauje za anci jak svrhnout reim Bara Asada.